Čína třikrát jinak...

Opět v New Yorku!!! To město člověka nabije, dobije, vybije, občas i zabije. Je to prostě město, které se nedá popsat jinak, než tam být. A my jsme tam byli opět (dnes, když o tom konečně píšu, tak vím, že zítra tam budeme znova:-).

Jeli jsme jen ve třech, packa zůstala v Point Pleasant, protože chtěla vidět akci Vánoce na pláži. Jednalo se sníh, santy clause a tak - prostě nuda (prý to nakonec byla nuda) oproti New Yorku. Plán byl jasný - vyjet na Empire State, kouknout se do Metropolitního Muzea, zajít do knihovny, tam a tam a jinam, prostě hafo věcí. No, přijeli jsme tam a bylo nádherný počasí. Takže žádný Empire - jede se na Sochu Svobody, když je taková super viditelnost. Empire se odkládá na večer, protože tam mají do dvou do rána.



Přečkali jsme krátkou frontu a pak hurá na trajekt a do meziprostoru mezi největším americkým symbolem a mezi tím kouzelným Manhattenem.



K Soše Svobody můžu říct asi jenom toto - VIDĚLI JSME JI.



Zabralo nám to celé dopoledne a byli jsme dost vyflusaní. Zašli jsme teda na kafe do MC a pak...jsme rozdělili své cesty. Kadel chtěl jít do Bronxu a Queensu - nakonec skončil v Brooklinu, protože to bylo blíž (je to prej poklidná čtvrť).



Cestou narazil na pouličního umělce, který tam měl hádejte koho :



A my se Standou jsme šli do Metropoliťáku. Po výstupu z metra jsme zvolili trochu jiný směr, takže jsme to vzali procházkou k řece, od které jsme se odrazili a šli jsme zpět do muzea. Je to zatím první a poslední muzeum, které mě v Americe překvapilo.



Opravdu krásné a to jsme stihli jen Řeckou a Egyptskou sekci a trochu Impresionismu. Pak nás vyhodili, protože ten den nekončiliv devět, jak jsem si myslel, ale už o půl šesté. Před muzeem jsme shlédli show pouličních černochů "umělců", kteří skákali, běhali atd. - nejvíc jim teda jela huba :-)



Po představení se naše cesty opět spojili a společně jsme šli na brooklinskej most přes Chinatown, kde jsme zalezli do jedné restaurace jenom proto, že jsme se nemohli dohodnout, jestli si dáme něco k jídlu nebo nedáme a blízko nás byl stánek s mořskejma potvorama, což Kadel bystosně nesnáší - takže první útočistě na dohodnutí se byla reštika, u které jsme stáli a udělali jsme dobře.
Opět důkaz, že naše výlety jsou jenom o jídle :-)) "Kluci, tomuhle vtipu se nemusíte vždycky smát" :



:-DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

Každý jsme si dali něco jiného a světe div se, vše chutnalo uplně jinak. Totiž ti čínani, co jsou u nás v Point Pleasant, od kterých si občas obědnáváme, tak ti chutnají uplně stejně u každého jídla :-) Doufám, že zítra tam na jídlo zajdem znova, už se hodně těším na mé oblíbené nudle, nebo si dám standovo rizoto :-) Standovi (a nejen jemu) chutnal strašně čaj, který nám pořád dolívali (asi jako já v práci dolívám vodu) a tak se zeptal, kde je tu obchod s čajem. Mužíček nás poslal nějakým směrem, kde jsme nic nenašli, ale kupodivu jsme se ocitli na vstupu na Manhattský most, takže - proč po něm nejít do Brooklinu že?
Viděli jsme tak krásné výhledy na brooklinský most a na manhetten zrovna, když zapadalo slunce - prostě bomba.












Zpět jsme chtěli jít přímo přes Brooklinskej most, já u vstupu ve snaze udělat co nejlepší snímek jsem se vydal do oblastí, kde jsme neměl co dělat a zastavil mě policajt. Chtěl po mě průkaz totožnosti (ID - "aj dý") a já jsem si myslel, že chce, abych vytáhl průvodce (guide "gajd"), protože jsem mu řekl, že jsem tu v New Yorku jen kvůli cestování. To bylo asi moje štěstí, protože když viděl, že vytauju velkou bichly USA a ukazuju mu mapu Manhattanu a chci po něm, aby mě ukázal, kde je teda vstup na Brooklin bridge pro pěší a ne pro auta (kde jsem byl:-)) tak se trošku obměkčil a chtěl po mě teda to ID. Jenže já u sebe neměl pas, nic. Jen Isic kartu :-))) Hehe, chlapík se s tím popral, ale naštěstí mě to vzal, pak se ptal kde bydlím a tak - skoro jsme se dostali až k číslu bot :-) Pak mi ukázal jak mám jít na Brooklinskej most a bylo to. Po mostě jsme přešli zpět na Manhatten a užívali jsme si noční scenérie - moc krásné.







Další naše kroky vedli do Barnes a Nobles - obchodu s knížkama, kde jsem si chtěl koupit nového Harryho Pottera - když jsme tam vešli, ochranka na nás prohodila, že máme jen pět minut. Takže jsem se rozběhl po obchodě a běhal od jednoho pultu k druhému a hledal a hledal. Naštěstí mě pomohl Kadel a jeden kousek pro mě někde našel :-) (neříkejte to pacce, ale dopadne to skvěle, už to mám přečtený:-))
Pak do StarBucks - zatím nejlepší kafe, co jsme tu v Americe pili (chudáci amíci, nikde nemaj pořádný kafe) a potkali jsme tam japončíka s tričkem českého národního hokejového družstva




To už bylo cestou na Empire State building. Uvnitř ve frontě na výtah sem se líbil nějaké slečně z Colorada, takže když bude chtít někdo z vás do Aspenu (místní nejdražší lyžařské středicko, tak není problém, protože ji kupodivu neodradil ani náš ruský" přízvuk:-D No a výhledy z Empire v noci??? Posuťe sami, prostě paráda. A tím se s vámi loučím. Mějte se krásně. Tom