Město (2)

V New Yorku jsme byly pred dvema dni, a tady vsechno tak strasne leti, ze mi to prijde, jakoby to byl tyden. To znamena, ze uz si skoro nic nepamatuju :-D Udelame teda takovyho malyho pruvodce po fotkach :-)

Takze skoncili jsme tema nakupama, kde Packa koupila neco uplne uzasne ale opravdu uzasne levneho (pro kluky : levne v tomto pripade znamena, ze na to byla velka sleva;-). To uz vsem ale krucelo v zaludku, protoze jsme meli pouze bagely ukradene z prace, tak jsme zasli do Krale Burgeru, kde moji dvojitou porci dali Kadlovi, ktery si objednal pouze normalni a ja pak musel desne dlouho cekat, nez mi usmazili novou. Nakonec se jim jeste podarilo rozlit mi litrovou kokakolu, takze jsem cekal jeste na tu a pak....mnam, prvni a posledni poradne jidlo dne :-)

Pri ceste byla hlavni pobocka verejne knihovny, ktera ma udajne ve tretim patre uplne uzacnou citarnu. Hlavni co mela uzasneho, byly zachodky. Nasledne se jeste Packa ztratila v oddeleni map (muzete videt na obrazku). V knihovne bylo taky spousta krasnych pohledu, ktere vam jiste brzy prijdou...az je napiseme a odesleme ;-)

Pak uz prisla na radu Chryslar building (z Empire state jsme byli trochu zklamani, protoze chteli na vyjezd vytahem 18 dolaru, ale jak rika nase podesena bytna - za 18 babek muzes videt celej Manhatten - ja jen muzu rict, ze podle toho, jak se mi vecer podlamovaly nohy, jsem opravdu celej Manhatten videl a za 18 babek mam vybornou knizku diky ktere nevidim jenom celej Manhatten, ale cele Dejiny umeni ;-)
Takze k tomu panu Chryslarovi - mysleli jsme, ze se budem moct kouknout nahoru za min, nez za 18 babek, coz by asi skutecne slo. Myslim, ze bysme se na nejnicenejsi budovu sveta ve filmu (Kadel rika, ze ji vazne znicili nejvickrat - pro priklad v Armagedonu, Dni nezavislosti....) mohli dostat aj zadara, pokud bysme meli sako za 1000 dolaru a limuzinu za milion. To jsme ale nevedeli, takze jsme vklouzli dovnitr a jen zirali. Kdyz jsme zacinali byt cim dal vic stredem pozornosti, zacali jsme delat, ze nas desne zajima cedule na stene o historii teto budovy a pak uz jsme prchali ven.

Podle fotek vidim, ze jsme opet nekde cekali na Packu - myslim, ze tentokrat slo o nausnice, ktere tu jsou nekde schovane od naseho dvouleteho spolubydliciho Jonatana (syn nasi Crazy bytne). Bohuzel nemam na fotkach obchod s elektronickym zbozim, abych vam to mohl vylicit, ale verte, ze dve hodiny na nas nikdo opravdu necekal. Kadel si koupil vytouzeny iPod nano a ten cernoch si opravdu myslel, ze si Packa chce odnest tu dvoumetrovou televizi v kabelce - porad ji neco nabizel a sledoval, aby si neco neodnesla. Jeste nervoznejsi byl, kdyz jsme si pred tu telku sedli a tri ctvrte hodky sledovali nejake DVD - ehm, neumeli jsme to zapnout, takze jsme sledovali jen uvodni znelku. Byl to nejaky animovany film a sislajici jelen s jednim parochem nam asi tisickrat opakoval, ze bysme udelali lip, kdybysme si ten film pustili :-)

A hurá do Centrálu - respektive nam neslo ani tak o Central Park jako o krasne, odlehle, zelene mistecko, kde si budem moct sednout a v New Yorku neni jine, nez prave Central Park. Znovu jsem si pripadal jako rano, kdyz jsme vystoupily z vlaku. Tentokrat je to aj dobre patrne na tech fotkach, kde za stromy vyrustaji mrakodrapy.

Uz tu je ctvrt na jedenact a musim bezet na kute - rano zase v pet vstavat do prace. Snad ten konec nekdo dopise :-)

Mejte se krasne
Tom