ahoj vsichni, kdo ctete nas blog (vim, ze je vas jen par, mohla bych vas oslovit pekne po jednom, ale neudelam to ;)
tak jestli jste shledli fotky z la, tak komentar k nim; hollywood hrozna nuda, proc mame jedinou fotku u slavne hvezdy a je to zrovna walt disney, tak to je jednoduche, ty hvezdy vypadaji TAK levne a hnusne, ze nas to prestalo pri asi pate hvezde bavit.
pak ke konci la alba je fotka, jak jsme se bavili v aute....ony 3hodiny jsou 3hodiny,ze...a jak klukum prisla vhod moje manikura, koukate, co :) no jsou z nich polovicni holky!!!

jo, dotazy typu proc nejsou lidi na fotkach, je to jednoduche, kluci jsou dycky za fotakem, a foti prirodu. Ja sem obcas za svojim fotakem, kteremu teda uz dochazi sily, chudakovi, ale obcas jeste cvakne a vyfoti ty japonciky na vylete :)
ne, nahodou, v yosemitech a vcera pri prijezdu a prvni prochazce po san fran jsme uz skoro nefotili :)

jinak ten stan, co jsme v nem spali v yosemitech, tak to bylo opravdu romanticke, hrozne jsme se na stanovani tesili, i na to, ze konecne usetrime za hotely...no on ten mily stan byl drazsi nez nejluxusnejsi hotel a to nam v hotelu jeste dali i snidani !! ale jinak to bylo jedno s nejlepsich spacich mist, kde jsme byli, opravdu super! vyuzili jsme spacaky, me pravda byla trosku zima, ale po instruktazi v 6rano, kdy mi kadel vysvetlil, jak se poradne zachumlat, uz to bylo opravdu bajo! :)

toz co jinak...jinak asi nic, to vite, normalka pohoda, amerika :) ani se nam domu nechce;) napr. ja vubec nezavidim kadlovi, ze bude doma uz o 2dny driv.....

Zitra uz San Francisco

Ahoj, na web jsem poslal fotky z predchozich dni. Doprovodny komentar snad bude nasledovat az prijedem. Jen snad muzu komentovat, co urcite vidite - mame se dobre a chutna nam tu :-) Sory za strucnost, uz jdu chrunet. Dnes mame za sebou vystup v Yosemittech (ktere vypadaji jako hory v cechach, akorat o trochu vetsi:-) a zitra nas uz ceka San Fran.

Mejte se krasne
Tom

los angeles

tak jsme docestovali do los angeles!
pred vice nez tydnem jsme vyjeli z Point Pleasant Beach, ktere nam poskytovalo azyl vice nez 3 mesice a stalo se nasim druhym domovem!
projeli jsme asi 6set mil na vychodnim pobrezi, dnes sme prekrocili hranici 1000 mil na zapadnim. Zakotvili jsme v Los Angeles s tim, ze po tom, co jsme prozili potrebujeme pauzu a trosku ty zazitky vstrebat. Tak sedime na pokoji, jsme polomrtvi, poslouchame systemky, prohlidli jsme fotky a NEVERIIIME ze to vsechno se stalo, ze to vsechno jsme videli!!!
vy to uvidite taky, jen co se Tom umelec dosprchuje :)
tak uz, tak ho necham nahrat fotky a presouvam se do postele..pokracovani priste;)

tesite se?!
mate na co!!! bylo toho spousta a znate me, nic si nenecham pro sebe;)

tak zatim pa!
vase emericanka:D
jo, a jedina holka v posadce toyoty!!!!!

prvni a posledni z vychodu

zdravime vsechny z letiste O'Hara v Chicagu!
sedime u kafe, snedli jsme posledniho hamburgra na vychodnim pobrezi (ano, i ja, jedina holka v posadce, ktera jsem se v poslednich dnech uspesne vyhybala podobnym vysocekalorickym dobrotam, jsem si dala!!naposled!)za pulhodiny budeme ve vzduchu smerem k Las Vegas! juchuchu, priletime v noci, takze se tesime, jak uvidime sviti mesto:)
posledni dny jsme stravili pod strechou edity a petra, rodaku z Topolan a Olomouce. Krasne se o nas starali, vzali nas do ceske hospody na nefalsovany cesky toceny pivo a veproknedlozelo a 3 extra rizky s bramborem (ktery kadel sezral na posezeni)!!!

EFKA

od toho, jak mi vlaly vlasy, k bananovym listum

Tak je to tady!
mame pred sebou posledni den v Point Pleasant Beach! Budeme balit a balit a balit, protoze jsme na tom vsichni uplne stejne jako pred odletem sem, tj, kufr prazdny a veci po celem baraku :) stejne si myslim, ze to neni tim, ze bysme nemeli cas se balit v prubehu, nam se proste a jednoduse nechtelo! ono toho bylo i tak v poslednich dnech dost, co nam rikalo, ze odjizdime...jeste abysme to dotahovali do konce sbalenym kufrem :)


moje posledni dny byly jine, nez kluku. Od soboty, co odjela Petka, jsem pracovala v ride parku od 11.30. Vratilo se slunne pocasi, krasne babi leto tu je, takze jsme si opalila nohy a ruce presne tak, jako vsichni ride operatori (od kotniku do pulky stehen a ruce kousek nad lokty, moc dobry...jo, a slunecni bryle taky mam :) ) protoze v pondeli tu oficialne skoncila sezona, od utery bylo v parku vic lidi v zelenych trickach, nez zakazniku :) byl to moc fajn time, manazeri neprehaneli, posilali vsechny na oblibene drahy, davali nam bathroombreak (curipauza) v pravidelnych intervalech, proste vladla pohoda :) meli jsme dostatek casu udelat par fotek, vymenit si mejlove adresy atak podobne. Zjistili jsme s deckama z polska, ze opravdu, kdyz mluvime svym rodnym jazykem, tak si v pohode rozumime. Skoda, ze jsme na to neprisli o par tydnu driv, mohli jsme bulhary vytacet dyl :( nevadi, i tak to bylo prima!

vcera tam byl muj last day. Bylo opravdu malo lidi, i na nejvic oblibene draze se cekalo na deti 30 minut. A tak kdyz uz mi tam nejake ditko doslo, a videla sem, ze si to opravdu uziva, tak sem ho nechala vozit dvakrat :) delalo to radost nam vsem :)
Nevim, ci shoda okolnosti, nahoda, nebo schvalne?! ale posledni listky jsem roztrhla na te draze, kde jsem zacinala...
dost sentimentu; jak psal Tom, musim vam rict, ze sem se svezla v corvete z roku 82, cerveneeee, bez strechy, po americke silnici! American dream, no ne? ;) corveta je Joeova, ma ji parkovanou a prikrytou pred nasim apartmanem, a za dobu, co jsme tu, ji projel jen jednou. No a bylo to tusim ve stredu, kdy jsme se sesli, abychom vyridili byznys (abych mu zaplatila posledni cast renty). Tak tak sedime, povidame o tom, jak tu bylo, co nas ceka na zapade, kdy prijede co ceske republiky na pivo :) nejak dosla rec na corvetku, a jeste tyz vecer jsme jeli :) Joe sundal strechu, protoze jsem mu rikala, ze chci, aby mi vlaly vlasy jako v americkem filmu :) toz...cekala sem, ze budou vlat stejnym smerem, vsechny dozadu...vlaly kazdy vlas jinam, ale vzdycky pres oblicej :D bylo to proste bozi!

vcerejsek byl ve znameni jidla :)
rano me vzali oba pani domaci na americkou snidani, protoze vi, ze mi zdejsi strava chutna. Jeli jsme do 10minut vzdaleneho mestecka, do dineru, kde maji vyber z 200 druhu omelet, vajicek, palacinek, no proste raj!!!! ja sem chtela zkusit od kazdeho neco, takze to dopadlo tak, ze jsem mela pred sebou 2 volska oka, hromadu slaniny, nejakou specialitu z brambor, opeceny chleba, a 3 boruvkove superobrovske palacinky! Jo, a lahvicku sirupu na ty palacinky. Moje snidane tak zabrala skoro cely stul :) byla to opravdu delikatesa!!! mnam! ale nebojte, nesnedla sem to vsechno;) jsem prece dama ;-)
mam ale dalsi zazitek s americkym jidlem, jeste bohatsi o to, ze Joe svoje palacinky polil sirupem, ukojil si kousek klobasy a jedl ji dohromady s tema palacinkama a sirupem. Na to sem teda nemela odvahu..:(
na veceri nas uz cele prazdniny zvala Sheny a jeji maminka Mary. Vcera to konecne vyslo, ikdyz s klasickym guatemalskym dvouhodinouvym zpozdenim :) v 10 vecer jsme se s bulharama sesli u Mary doma nad korenenymi kousky masa zabalenymi v testicku a bananovem listu. Jejich tradicni vanocni jidlo nam vsem chutnalo, akorat si troufam rict, ale to az ted, a doufam, ze se sheny a mary nikdy nenauci tak cesky, aby si tohle prelozily :) snesla bych na tom kecup :D Byl to krasny vecer, vladla pohodova pratelska atmosfera, ktera nas provazela cele leto.

Potkala jsem tu lidi z Ruska, Ukrajiny, Bulharska, Srbska, Turecka, Polska, Slovenska, cernocha z Ghany, rodinu z Guatemaly, mexicany. Vim, ze vetsninu lidi, co jsem tu potkala, uz v zivote neuvidim. Vim, ze na nektere urcite zapomenu a oni zapomenou na me. Pochybuju, ze si napriklad Atanas, nejlepsi manazer na svete, vzpomene, ze mel nekdy v parku holku z cech. Ale ja nikdy nezapomenu na 3 mesice prozite na pobrezi Atlatnickeho oceanu, na plazi s bilym piskem :-) mozna casem zapomenu, jak me ve spanku chytaly krece do nohou a jak mi pot stekal po celem tele. Ikdyz se sem jeste mozna vratim, jak jsme si s Petkou rekly, za 20 let urcite na dovcu :) uz to nebude takove, jake to bylo ted. Prece jen, tohle bylo moje FIRST TIME IN AMERICA ;)

Vite, co je nejlepsi?! ze to kdyz neco konci, neco zacina :) pro nas Amerika jeste zdaleka nekonci, mame pred sebou jeste 19 dni, devatenact dni, 19 dni na cestach!!! to bude dobrodruzstvi! moc se tesim!!! jdu balit :)

tak cau, naposledy z adresy 318 Atlantic Ave, Point Pleasant Beach.

Nový telefon

Už "mi" přišel nový telefon!!!!!!!!!!!!!!!! I když to není správná věta, správná je : ž Kadlovi přišel nový telefon :-) Já jsem jen platil :-) Dali jsme si oběd - brambory s nějakýma smaženkama a Kadel se statečně vrhl na prozkoumávání telefonu/počítače :-) Mě to kupodivu nechalo chladným - jsem rád, že mám konečně po třech měsících čas si zase přečíst knížku, přece jen, čtení knížek pod barem, aby vás kamera neviděla, není moc pohodlné :-)) (ale to jsem stejně dělal jenom poslední dva dny - jinak jsem poctivě pracoval:-DDDDD

To znamená, že opravdu vyjíždíme zítra o půlnoci. Spolu s telefonem přišla i zásuvka do auta - koupili jsme si totiž pevaděč na autoelektriku, abysme s sebou měli 120 V i v autě a nemuseli všechny elektrické věci nabíjet po motelech a restauracích. Kadel zároveň na noťas stáhnul už nějaké mapy, takže to bude pohodička, ta naše cesta.
Packu mžem pustit za volant, jen ji nesmíme pouštět za navigaci. První a poslední pokus dopadl asi tak, že jsme měli půjčenou GPS navigaci od Borise. Tam byla cesta vyznačená a správnou cestu ukazovala aj šipka. Když se Kadel zeptal Efky- "Tak kam mám teda odbočit" Packa suverénně prohlásila "ASI doleva". Takže věřte mi - řídit klidně, navigovat ne:-)
Můj nový telefon vypadá ASI takto :

http://mobile.itek.cz/mobilni-telefony-nokia/img-shop/full/NK01288.jpg

http://www.digihit.cz/jpg/nokia-n95-deep-plum-2-original.jpg

Mějte se krásně :-)

od moji maminky

Ahóóój !!!!!
rodiče zdraví české koblížky do USA!!!!!!

pořád otvírám blog, čekám nové zprávy o Vašem životě v té velké zemi a ono NIC!!!

Zase se jednou potvrdilo přísloví , že maminka a režisér mají vždycky pravdu, že Packo?
V jednom z prvních našich mejlů jsem tě utěšovala, že se ani nenaděješ, a nastane čas odjezdu, a vám se vůbec nebude chtít vrátit se domů…. (anglicky return to homeJ ? )
A už je to tady!!!!!
Nevím, jak ti ostatní taťkové a mamky ,ale v naší domácnosti je No 1 radio Impuls. A tam je pravidelným hostem cestovatel Jirka Kolbaba. Letos shodou okolností cestoval po Státech. Navštívil spoustu měst , pamětihodností (jak to amíci nazývají), parků a vůbec.
Třeba když popisoval New York, tak já jsem si živě vybavila Tomovo vyprávění na blogu a přiložené fotografie, které kluci udělali na tom místě.
A přesně jsem věděla, o čem ten chlapík mluví!!!
Když vyprávěl o Niagarských vodopádech a Grand kaňonu a San Franciscu ,tak jsem věděla, že tam taky pojedete a my vaším prostřednicvím taky.

Děcka, musím Vám říct, že jste v té Americe nebyli sami, byli tam s váma i Vaši rodiče, a babičky, a dědečkové, a kamarádi, …… a vůbec všichni my , kterým jste sdělovali svoje zážitky a pocity prostřednictvím tohoto báječného vynálezu, který se jmenuje počítač a internet.
Prožívali jsme Vaše těžkosti s ubytováním, ten hrozný první týden, kdy jsme nevěděli, jestli se Evča nevrátí domů, jestli sežene nějaké ubytování, jestli budete mít dost práce ,abyste aspoň na živobytí vydělali, jestli konečně přijde nějaká povzbudivá sms-ka, a když přišla, a my se trochu uklidnili, tak druhý den to bylo zase jinak! No prostě americká houpačka.
Litovali jsme Standu, když ho poslali v těch šílených vedrech natírat střechu, děkovali jsme Tomovi, že Vás zásoboval koblížkama ke snídani. Usmívali se nad pohodou, která vyzařuje z Kadla, se kterým je radost nakupovat. Koupali jsme se s Váma v těch nádherných vlnách Pacifik oceánu, o kterých si můžeme nechat jenom zdát. Jsme rádi, že vydrželo Vaše kamarádství, (určitě byly nějaké spory, ale snad jste zjistili, že každý musí občas ustoupit a každý má občas „blbou náladu“) .
My všichni z domova Vám přejeme: aby jste tak, jako doteď svorně vydrželi!
Nedostanete se teď k počítači, tak všechny zážitky pokud možno zapisujte postaru(tužka a bloK ) a po návratu nám je předejte na bloG. Těšíme se na ně.
Už máte před sebou jen DVA a PůL týdne!!!!!!!(Nikoliv měsíc – to je omyl)!!!!!
užijte si je, jak to nejlíp půjde, protože tohle všechno, co bylo a ještě bude, je POPRVÉ
v Americe!!!
Určitě se do téhle země ještě někdo z Vás vrátí (neboť vypadáte nadšeně už teď, a to jste viděli 0,0000001 promile), ale až jako důchodce budete vnukům vyprávět, budete říkat: jóó, to když jsem byl poprvé v Améru,tak…….
Tak ať máte samé krásné vzpomínky i na to, co je teď před Vámi. My všichni tady na druhé straně zeměkoule budeme pořád v duchu vedle Vás.
Nemusíte pořád, ale občas se ozvěte, aspoň SMS. Jen abychom měli klidné spaní, že jste v pořádku.
Nelámejte nic přes koleno, když něco nestihnete,neuvidíte….. jen KLííííD!!! Jste mladí, příští rok můžete jet znova.
Nezapomeňte: teplé oblečení, pořádný boty a lékárničku! (a kreditku:J )
Autem jezděte opatrně!!! (Packu nepouštět k volantu – víte, jak to dopadlo posledně)
Kluci, prosím Vás, dohlídněte trochu na Fifinku, ať se někde neztratí, ať nechodí sama… Děkuju.
Choďte všichni pohromadě, buďte ostražití a nikomu nevěřte. Je to Velká Země J a jen svatoplukovy pruty byly pevné.

Držíme palce, GOOD LUCK ! myslíme na Vás a těšíme se 27.9.2007 J DOMA!!!!!!!!


Za všechny mamky co se bojí o děti : Dáša Poláková v Topolanech 6. září ’07

Pro představu

Myslím, že je taky nejvyšší čas vám ukázat, kde jsme to teda pracovali - pořád jsme o tom jen psali, a tak trochu něco předvedli, ale hodně fotek jsme udělali až na konci - chtěli jsme totiž vaši imaginaci nechat volnej průchod :-)

Takže tohle je bar - tady jsme poslední měsíc dělal snídaně -

- dělali ho asi tři měsíce, co jsme tu byli ze začátku. Před tím jsem je dělal v jiným (o hodně horším) baru. Na první pohled vypadá krásně, ale....Dělal ho Luis, který jak vidíte je na to patřičně hrdý...

Tady se totiž vše dělá jen jako, takže i když je všechno z luxusních materiálů (Bar je z OPRAVDOVÉHO dřeva), tak třeba dlaždičky jsou udělány pěkně nakřivo, sem tam se něco odchlípne, sem tam zas eněco nedovře, stoly se kývaly už druhý den a nešly odkývat :-)) Na fotkách to vypadá ale krásně. Nevím jak to bude vypadat po roce, protože ty snídaně to pěkně ničej - stačí houf dětí a udělaj vám kulničku na dříví ze všeho - zvlášť ty americký.

Takhle vypadá můj "přípravný" kout, ještě ke zvukové stopě - všechno tam děsně vrčí a bzučí, bylo tam děsné vedro a to světlo pořád tak divně blikalo :

Tohle je Laundry tj prádelna. Tam dělal poslední měsíc a něco Tomáš a taky jsem se tam často "skoval" já. Jak víte, že jsem na začátku nechtěl do nějaké laundry, nakonec se to ukázalo jako nejklidnější práce z těch co tam byly.

Vidíte skládat aj Standu, což je vyjímečný jev - standa totiž maloval s tinem celý hotel - tady :

a v pravo vidíte Lucii, které se každý bál (bonzovala vše supervizorce)

Toto je náš jídelní kout, bohužel jsme mnohem častěji jedli venku na zemi, protože tu bylo pořád obsazeno.



Ještě se vrátím ke snídaním - toto bylo vyhlášeno jako nejlepší fotka z Point Pleasant.

Jsme tam s Luisem a čistě náhodou je v pozadí někdo (Benny) kdo krade jídlo z ledničky :-)) Dveře od přípravného koutu byly totiž pěkně hlasité a každu chvíli bylo slyšet, jak tam někdo chodí - v podstatě důvod chodit jsem tam měl jen já, maximálně šéf kuchař :-))))) Chodil tam ale skoro každej a "půjčoval" si od mlíčka do kafe až třeba po bagely a donuty :-)

Tohle jsme my s hodnými supervizorkami - tu zlou nejvyší jsem si radši ani nevyfotil, nemluvě o vlastnici :-) Vlevo je mamka od Shenny Meri a vpravo je američanka Marrie - obě se vyslovuje v podstatě stejně, takže věčně jsme se dohadovali, která že Marie udělala to a to (nakonec jsme si je rozdělili na Guatemalskou Meri a Americkou Meri :-)

Tohle je hotel, strana ze silnice

Tohle je jeden z rezortů - z dálky vypadá moc hezky, než to začnete zkoumat zblízka.

Toto je asi nejlepší reklama na White Sands (podotýkám, že to je normálně u hlavní silnice a prej si tam už pár hostů stěžovao na zápach).



Rufino nese holkám ručníky z prádelny.

Tom a Shenny

Já a Shenny

My a Tino z laundry (Tino to je asi jako náš Pepa, takže když ste řekli Tino, museli jste říct, kterého máte na mysli :-) U holek zase jednoznačně vedla Carmen, těch tam bylo asi milion :-)

Ivan a Standa si čtou časopisy :-)



Tohle už je moje druhá práce - Bay Point Prime Steak House. Obrazy na stěnách jsou přímo od majitele - šéfkuchaře.

Na začátku muselo být takhle pěkně vše narovnané :-) Tohle je pohled z druhé strany - každý moh krásně vidět, co se děje v kuchyni. Naštěstí to lidi moc nezajímalo :-)

Tohle je venkovní část, kam jsme museli vždy nanosit stoly a večer zase vše vyčistit a nanosit dovnitř - uff :-)

A tady je kuchyně - uprostřed Karlos, druhý kuchař a ostatní dva jsou pomocníci - umývač nádobí a sekač salátů :-)

Tohle jsme my - bohužel už pěkně osekaná banda - když jsem to fotil, tak už bylo hodně lidí ve škole, takže zbyla jen Lindsay a Mathew. Ona hlavní číšník (bere obědnávky), on zadní číšník (nošení jídla), já buser (uklízení stolů).


Mějte se krásně a zatím :-)

Pohodka

Tak se poslední tři dny snažíme pěkně flákat. Včera jsme si chvilku poleželi u moře, bohužel tu začíná bejt taky nějaký chladno jako u vás, takže to nešlo na moc dlouho. Minimálně jednou ještě ale k moři musím.

Dnes máme v plánu udělat - nic.-) Chcem jet jen do Bricku a koupit si tam stan, spacák. Večer nás čeká rozlučková decentní párty. Decentní, protože další den už budem řídit. Takže z původně pánovaných party každý den zůstane jen taková slaboulinká jeden den. Nějak mě po skončení i druhé práce přemohla únava a lenost a dva dny jsem nebyl schopnej nic udělat, jen se mi klížili oči. Dnes jsem to už zdatným spánkem dohnal:-) (Zákulisní informace - Kadel se to snaží dohnad ještě víc:-)

Včera jsme ještě byli na Boardwalku s Kadlem si odpálit nějaké míčky - mají tam trenažer na Baseball a Softball. Kadel si dal variantu rychlý baseball a první tři míčky mu proletěli, ani nemáchnul pálkou :-DD Pak už se do toho dostal. Potkali jsme tam taky slováky a ty mi zadarmo v jejich stánku nechali udělat "Smoothie" To je koktejl mixovanej z ovoce, které si vyberete plus kokosové mléko a ledová tříšť. Včera jsem měl z ananasu a banánu. Minule jsem měl z jahod, pomeranče, ananasu, kiwi, a ještě něčeho :-)) Jsem rád, že jsem na tuhle dobrotu přišel až na konci pobytu, protože to bych nic neušetřil - malinkej šejk stojí totiž 6 doláčů :( Ty dva co jsme měl byli naštěstí zadarmo. Dnes už si ale asi poplatím :-) Dám si něco s jahodama, když mi doma utekly :-)

Cestu do Chicaga už máme naplánovanou, teď jenom hodně trnu, aby mi do pátka přišel balík, co jsme si objednal na internetu, protože bez něho odjet nemůžem. Vyjedem zejtra o půlnoci (sobota, šest hodin ráno vašeho času) směr Niagáry, kde budem kolem osmé ráno. Tam si trochu pobydem a odpoledne vyjedem do Chicaga, kde budem do středy do večera.

Ty poslední dny se to kupodivu dá přežít aj tu doma, Brenda je nějaká naměko a má každej den dobrou náladu. Shefique je pořád stejnej, naštěstí doma moc času neztráví :-) A když tu chvilku je, tak hned chce po Kadlovi, aby mu na netu našel nějakou dobrou levnou zvukovku atd... Kadel už na něj pěkně ... :-) Ještě jsem vlastně ani nepsal o našich spolubydlících, takže to doženu možná až doma, možná ještě tu.

Packa se včera projela v Corvetě z 82 roku - nádherná mašinka. Hlavně....Červená:-) Myslím, že vám o tom ještě napíše - předokládám, že o tom bude celé téma blogu, jak ji vlasy vlály :-)