nezmokli jsme uz jsme tu....

tak jsme doma! neverim...
uteklo to jako voda, uz jsme se ani ze san fancisca neozyvali, neb ten cas letel jako splaseny a my jsme si uzivali san franu z plnych plic.
Taky jsme se tesili domu- a najednou jsme tu :)
nic se nezmenilo, uvitala nas zasekana de jednicka, 6hodin jsme jeli z prahy do olmiku, ja sem tedy nezavrela usta a jen mluvila o americe:)
jo, amerika je minulosti...uz to je porad jen "byla sem v ameru" a jak ses mela v ameru....achjo...kdo tam nebyl, nemuze pochopit. Proste je to za nami, to zle, i to dobre :) a ze to dobre prevazovalo misku vah, o tom ani nepochybujte!!!!

ani nevim, co vam mam napsat, snad jen, diky za prizen, za kazdy mejl, ktery jste mi napsali, kterym jste me mozna nevedomky neuveritelne podporili! bylo moc fajn vedet, ze necestujeme sami!


.....snad jeste se jeste nekdy na strankach ceskych koblizku na cestach sejdeme ;)

Eva